Sobota, 10. prosinec 2016 | Svátek má Julie Text je dostupný pod licencí CC BY-SA 3.0 | Přihlášení

Karel Čapek

« Všechny citáty autora
 

Obdržel jsem život jako osobní statek. Ale těch věřitelů!

 
Karel Čapek

» Karel Čapek - zobrazit všechny citáty »



Zdroj: (přesný zdroj nebo překladatel tohoto citátu nebyl dosud identifikován, prosíme dodatečně uvést do komentářů)

Štítky: Citáty Karel Čapek, Karel Appel quotes, citáty o životě, citáty o víře, autoři od písmene C

Podobné citáty

 

Úvahy Sama Křepelky: Hrdinské věci ze starých příběhů a písniček, pane Frodo; říkával jsem jim dobrodružství. Myslíval jsem si, že jsou to věci, jaké ti báječní lidé z vyprávění chodí hledat, protože chtějí, protože jsou vzrušující a život je trochu nezáživný, takový sport, řeklo by se. Ale v příbězích, na kterých doopravdy záleží, které si jeden pamatuje, v těch to tak vůbec není. Do těch jako když lidi obyčejně prostě spadnou - vede tudy jejich cesta, jak jste říkal. A řekl bych, že měli spoustu možností, jako my, obrátit se zpátky - jenomže to neudělali. Dvě věže, kap. Schody Cirith Ungolu

 
John Ronald Reuel Tolkien
 

To víte, rozhořčeně jsem protestovala, byla jsem přece dívka z dobré rodiny, ale hrozně jsem se bála zrušení smlouvy. Machatý hrozil, že jestliže odmítnu, tak film zkrachuje a všechny ztráty si pak budou hojit na mně. A tak jsem se přece jenom nakonec uklidnila a jako vyplašená laň jsem proběhla těch tři sta metrů, jak mě pánbůh stvořil.

 
Hedy Kieslerová
 

Snažil jsem se dobrovolnou smrt pozorovat ne zvenku, ne ze světa žijících nebo přeživších, ale z nitra těch, o nichž hovořím jako o sebevrazích (suicidantech), nebo o těch, kteří se k sebevraždě chystají (suicidérech).

 
Jean Améry
 

Žádný člověk není ostrov sám pro sebe. Každý je kus nějakého kontinentu, část nějaké pevniny: spláchne-li moře hroudu, je Evropa menší, jako by to byl nějaký mys, jako by to byl statek tvých přátel nebo tvůj. Smrtí každého člověka je mne méně, neboť jsem část lidstva. A proto se nikdy neptej komu zvoní hrana. Zvoní tobě.

 
John Donne
 

"Ano, bylo mi asi čtrnáct let, když jsem poznal, že jsem rozpolcen rozpolceností světa. […] Strašný i krásný žal mě z toho přepadl. A umíněná láska a umíněná zášť. Nezáleží na tom, zda jsem si tenkrát rozuměl, jak na tom nezáleží dnes. Záleží a záleželo na tom, že jsem se rozhodl hledat ve světě lidi, jež jsem poznal v království dětství, a odvracet se od těch, kdož se pro zchladlé srdce sami odvracejí od dětí malých i těch velkých. Myslím, že toho dne se ze mne stal spisovatel."

 
Egon Hostovský
 

Žádný člověk není ostrov sám pro sebe, každý je kus nějakého kontinentu, část nějaké pevniny; jestliže moře spláchne hroudu, je Evropa menší, jako by to byl nějaký mys, jako by to byl statek tvých přátel nebo tvůj: smrtí každého člověka je mne méně, neboť jsem část lidstva. A proto se nikdy nedávej ptát, komu zvoní hrana. Zvoní tobě.

 
John Donne
© 2009–2015Citáty Ochrana údajů | Kontakt