Úterý, 06. prosinec 2016 | Svátek má Mikuláš Text je dostupný pod licencí CC BY-SA 3.0 | Přihlášení

Golda Meirová

« Všechny citáty autora
 

Popisuje rozhovor s Johnem Fitzgeraldem Kennedym, 1963 [Kdybychom znovu ztratili svou suverenitu, ti z nás, kteří by zůstali naživu - a nebylo by jich příliš mnoho -, by byli znovu rozptýleni. Ale my už nemáme tu obrovskou pokladnici našeho náboženství, naší kultury a naší víry, kterou jsme kdysi měli. Mnohé jsme ztratili, když šest milionů Židů zahynulo během holocaustu. (…) Mene tekel adresované Izraeli zní "Vyvarujte se ztratit ještě jednou svou suverenitu, protože tentokrát byste o ni mohli přijít navždy." Kdyby k tomu mělo dojít, pak moje generace vstoupí do dějin, jako generace, která udělala Izrael znovu suverénním, ale nevěděla, jak má tuto nezávislost udržet. Když jsem skončila, Kennedy se ke mně naklonil. Vzal mě za ruku, podíval se mi do očí a řekl velice slavnostně: "Rozumím paní Meirová. Nedělejte si starosti. Izraeli se nic nestane."]

 
Golda Meirová

» Golda Meirová - zobrazit všechny citáty »



Zdroj: (přesný zdroj nebo překladatel tohoto citátu nebyl dosud identifikován, prosíme dodatečně uvést do komentářů)

Štítky: Citáty Golda Meirová, Golda Meir quotes, citáty o náboženství, citáty o penězích, autoři od písmene M

Podobné citáty

 

"Žít v USA, Anglii nebo ve Švédsku jako spisovatel a psát znovu a znovu o osudech cizinců znamená ztratit zájem domácích čtenářů, kteří nenalézají ve vašich knížkách nic, co se jich osobně dotýká."

 
Egon Hostovský
 

Během svých dějin jsme se mezi národy, s nimiž jsme žili, neztratili. Zůstali jsme odlišní; odlišní náboženství, odlišní pohledem na svět, a proto jsme se octli mezi národy, s nimiž jsme žili, v menšině. Oni měli většinu a my jsme se octli v postavení, které nás učinilo ekonomicky nižší než tato většina, a tak vznikla složitá situace, která jak jsem řekl, svými vnějšími důsledky nutí Židy přecházet z jedné země do druhé, ale dnes je svět naší emigraci uzavřen. S možnými výjimkami Brazílie a Argentiny, a s možnou výjimkou drobné infiltrace do některých dalších zemí, není ve světě místo pro masu Židů, kteří nenacházejí místo ve svých dosavadních zemích. Morální důsledek této situace se zkombinoval s věkovitou tradicí příchylnosti k Palestině, tradicí, která představuje integrální součást našeho náboženství, tradici, která jak myslím, nás udělala takovými, jací jsme, paličatě, nezlomně oddaní zemi, kterou mnozí z nás ani neviděli, ale která byla ústřední součástí našich dějin, jež nás naučily hledět na Palestinu jako na zemi, kde chceme najít uskutečnění našeho věkovitého snu. [v roce 1930 na schůzce s britským ministrem kolonií lordem Passfieldem a ministrem zahraničí Arthurem Hendersonem]

 
Chajim Weizmann
 

"To byste chtěl, aby naše vlast tuhle válku prohrála?" ptal se major Major. "My neprohrajeme. Máme víc mužů, víc peněz a víc materiálu. Kdokoliv z těch deseti miliónů lidí v uniformě mě může nahradit. Někteří lidé umírají v boji, ale mnohem víc jich vydělává prachy a užívá si. Ať se nechá zabít někdo jiný." "Ale co kdyby takhle uvažoval každý, kdo stojí na naší straně?" "Tak bych byl pěknej trouba, kdybych uvažoval nějak jinak, nemyslíte?"

 
Joseph Heller
 

"Lidé? Je jich myslím šest nebo sedm. Je tomu mnoho let, co jsem je spatřila. Kdo ví, kde jsou. Vítr jimi povívá. Nemají kořeny a to jim velice vadí."

 
Antoine de Saint-Exupéry
 

"Sbohem...," řekla liška. "Tady je to mé tajemství, úplně prostinké: správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné." "Co je důležité, je očím neviditelné," opakoval malý princ, aby si to zapamatoval. "A pro ten čas, který jsi své růži věnoval, je ta tvá růže tak důležitá." "A pro ten čas, který jsem své růži věnoval...," opakoval malý princ aby si to zapamatoval. "Lidé zapomněli na tuto pravdu," řekla liška. "Ale ty na ni nesmíš zapomenout. Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal. Jsi zodpovědný za svou růži..." "Jsem zodpovědný za svou růži...," opakoval malý princ, aby si to zapamatoval.

 
Antoine de Saint-Exupéry
 

"Jste ochotní obětovat svoje životy?" "Ano." "Jste ochotní vraždit?" "Ano." "Páchat sabotážní činy, které mohou způsobit smrt stovek nevinných lidí?" "Ano." "Zradit svou vlast cizí mocnosti?" "Ano." "Jste ochotní podvádět, falšovat, vydírat, kazit děti, distribuovat návykové drogy, podporovat prostituci, rozšiřovat venerické nemoci - dělat cokoli, co by mohlo demoralizovat Stranu a oslabit její moc." "Ano." "Kdyby například sloužilo našim zájmům vychrstnout dítěti do tváře kyselinu sírovou - jste ochotní to udělat?" "Ano." "Jste ochotní zříci se své totožnosti a žít do konče života jako číšnice nebo přístavní dělník" "Ano." "Jste ochotní spáchat sebevraždu, když vám to nařídíme" "Ano." "Jste ochotní, vy dva, se od sebe oddělit a nikdy už jeden druhého nespatřit" "NE!" vpadla Julie.

 
George Orwell
© 2009–2015Citáty Ochrana údajů | Kontakt