Pondělí, 05. prosinec 2016 | Svátek má Jitka Text je dostupný pod licencí CC BY-SA 3.0 | Přihlášení

Ezer Weizman

« Všechny citáty autora
 

Stejně jako ostatní rodilí Izraelci neboli Sabrové jsem neměl osobní zkušenost s holocaustem ani jsem s tím nebyl nijak úzce spojen, avšak stejně jako většina příslušníků mé generace jsem žil v jeho stínu. Tomu se nelze v Izraeli vyhnout. Čím víc se to snažíme potlačovat, tím víc to vyskakuje z hlubin našeho podvědomí. Shledal jsem, že přemýšlím nad osudem této ženy. Byla zachráněna ze samotných čelistí očistce - jen proto, aby nalezla smrt v Nahariji. Když uslyšela první salvu kaťuší, vyběhla ven, aby zavolala své dvě děti do krytu - a byla na místě zabita, před jejich očima. Tato scéna je bude patrně strašit po zbytek jejích života. Předpokládá se, že ministr obrany provádí své vyhodnocení a dospívá ke svým rozhodnutím chladným racionálním myšlením. Není přitom ze zásady místo pro city. Je jeho povinností vzít v úvahu celou paletu otázek: Je vojenský zásah nezbytný? Co se stane v jeho důsledku? Co na to řeknou Spojené národy? Ale ministr obrany je pouze z masa a krve. Jeho soudy nemohou být zcela odděleny od jeho osobnosti, od jeho pocitů - a možná dokonce ani od jeho filosofie. Během doby, kdy jsem byl velitelem letectva, jsem často radíval politickým místům, aby používala naše letadla proti nepřátelským cílům; a potom, když byla moje rada přijata, jsem vysílal piloty na jejich cestu. Jako ve všech demokraciích má zvolená vláda úplnou kontrolu nad vojenskými silami a velitel letectva se zodpovídá ministru obrany. Ale nyní byla konečná odpovědnost na mně, a já jsem zjistil, že jsem rozpolcen. Existovaly ohledy, které mě vedly k váhání, zda použít letectvo. Vláda Likudu měla jestřábí image, který jsem si nepřál více zdůrazňovat. A byl tu také další podstatný moment: každá akce z naší strany pravděpodobně vyprovokuje teroristy, aby rozšířili odvetu na naše severní osady. Tato eskalace by vedla ke zhoršování bezpečnosti v hustě obydlené oblasti. Musel jsem mít na mysli i to, že naši piloti nejsou žádní supermani. Stačila jen jediná bomba, která by spadla mimo cíl, a už tak dost pošramocené pověsti Izraele u světového veřejného mínění by byla zasažena další rána. Je těžké snést pohled na televizní záběry libanonských dětí, hrabajících se troskách a hledajících své rodiče - strašný a někdy nevyhnutelný důsledek války. Nicméně jsem v duchu viděl tu ženu z Naharije. Na Sinaji už nedošlo k žádnému krveprolití déle než tři roky. Ale na severu mohl izraelský občan přijít o život ve víru každodennosti. S teroristy není možné mít slitování. Se souhlasem ministerského předsedy Begina jsem vydal pokyn, aby letouny odstartovaly na svou misi. [po raketovém teroristickém útoku v severním Izraeli, při kterém zahynula žena přeživší holocaust, se rozhoduje zda a jak reagovat na tento útok]

 
Ezer Weizman

» Ezer Weizman - zobrazit všechny citáty »



Zdroj: GILBERT, Martin. Izrael: Dějiny. Praha : BB Art, 2002. ISBN 80-7257-740-9. s. 475.

Štítky: Citáty Ezer Weizman, Anonymous quotes, citáty o smrti, citáty o mužích a ženách, citáty o rodičích a dětech, citáty o mládí a stáři, citáty o nepřátelství, citáty o osudu, citáty o strachu, citáty o světě, citáty o válce, citáty o víře, autoři od písmene W

Podobné citáty

 

"Žil jsem v Norsku a svět se mi zase začal jevit růžovější. Měl jsem literární úspěchy a lidé se ke mně chovali báječně. Jako k Čechoslovákovi a jako ke kamarádovy, který se octl v trablu - i když si ho, podle mínění většiny, zavinil sám. Pak jsem konečně dostal imigrační vízum a znovu jsem se vrátil do USA… Nejmoudřejší mi připadalo zakotvit, nepovažovat současnou situaci za další provizorium, ale přijmout USA jako novou vlast a pokusit se být přijat… Byl to přece jen domov, země, jejímž občanem jsem se stal, měl jsem americkou ženu, dvě zde narozené děti."

 
Egon Hostovský
 

Když jsem dokončil univerzitu, věděl jsem, že bych chtěl být spisovatelem. A když jsem pak - o tři a půl roku později - Paříž opouštěl, už jsem spisovatelem byl. Takže to byla doba, kdy se z ,možná‘ stalo ,ano‘.

 
Paul Auster
 

Tak jako jsem měl svoje motocykly v Jawě, který pro mě a na mý tělo dělali, tak jsem měl i ve vojenský nemocnici ve Střešovicích svoji postel na ortopedii, protože když jsem se někde rozsypal, tak mě tam dovezli a už jsem ležel na svým.

 
František Šťastný
 

Byl jsem lékař, který je měl uzdravovat, a když odcházím, mám pocit, že jsem přispěl k jejich zavržení. (Profesora Lejeuna zdrtilo, když jiní lékaři použili jeho výzkumy Dawnova syndromu k tomu, aby jej diagnostikovali u plodů a doporučovali jejich potracení. Považoval to za odporné zneužití lékařské vědy a po zbytek života vedl proti interrupcím urputný boj.)

 
Jérôme Lejeune
 

Byla jsem vychována jako křesťanka, moji rodiče byli tak opravdoví, že neporušili žádnou ze svých zásad, řekla jsem si, že je nesmím nikdy zradit. Proto jsem si v kriminálech řekla, že jsem tady proto, abych pomáhala druhým. To je můj úkol, který mi Bůh dal. - odpověď Julie Hruškové na otázku studentky "odkud čerpala ve vězení sílu a optimismus, jak to, že v ní není hořkost"

 
Julie Hrušková
 

To víte, rozhořčeně jsem protestovala, byla jsem přece dívka z dobré rodiny, ale hrozně jsem se bála zrušení smlouvy. Machatý hrozil, že jestliže odmítnu, tak film zkrachuje a všechny ztráty si pak budou hojit na mně. A tak jsem se přece jenom nakonec uklidnila a jako vyplašená laň jsem proběhla těch tři sta metrů, jak mě pánbůh stvořil.

 
Hedy Kieslerová
© 2009–2015Citáty Ochrana údajů | Kontakt