Čtvrtek, 08. prosinec 2016 | Svátek má Květoslava Text je dostupný pod licencí CC BY-SA 3.0 | Přihlášení

Egon Hostovský

« Všechny citáty autora
 

"Sám jsem se ptával, odkud se v mích prvních knížkách vzaly židovské motivy. Moje rodina byla přece zcela asimilována a k židovskému celku příslušela celkem vzato spíš z tradice a setrvačnosti. Nikdy v dětství, ani později jsme neslyšel protižidovskou nadávku a nesetkal jsem se s žádnou formou antisemitismu.l A přece se mi už asi od sedmnácti let zdálo, že se (a také moji příbuzní) přece jen čímsi liším od svých přátel a známých. Každý jsme nějak jiný, říkal jsem si, kdybychom byli všichni stejní, bylo by to na světě k zbláznění. Ta má odlišnost měla zvláštní znak: nostalgii, jež neměla obsah. Toužil jsme po čemsi, co jsem nedovedl pojmenovat. Často jsem býval smutný, deprimovaný a nevěděl jsme proč…"

 
Egon Hostovský

» Egon Hostovský - zobrazit všechny citáty »



Zdroj: 168

Štítky: Citáty Egon Hostovský, Anonymous quotes, citáty o lásce, citáty o přátelství, citáty o smutku, citáty o rodičích a dětech, citáty o hlouposti, citáty o světě, autoři od písmene H

Podobné citáty

 

Byla jsem vychována jako křesťanka, moji rodiče byli tak opravdoví, že neporušili žádnou ze svých zásad, řekla jsem si, že je nesmím nikdy zradit. Proto jsem si v kriminálech řekla, že jsem tady proto, abych pomáhala druhým. To je můj úkol, který mi Bůh dal. - odpověď Julie Hruškové na otázku studentky "odkud čerpala ve vězení sílu a optimismus, jak to, že v ní není hořkost"

 
Julie Hrušková
 

Byla jsem z toho obviňovaná hned od začátku. Lidé se mnou odmítali mluvit, anebo byli drzí a hrubí. Bylo to těžké a moc mně to bolelo. Mohla jsem se otočit a utéct, ale to bych nikdy neudělala. Každý den jsem si připomínala jaké mám štěstí. Potkala jsem muže, kterého jsem milovala, netrpěli jsme hladem, nebyli jsme nemocní. Jen tohle nás tížilo a museli jsme oba v sobě najít sílu to potlačit. A vlastně to byla dobrá škola. Beatles byli skupinou čtyř mužů. Velice silná čtveřice. A věřte mi, že ani já bych je nedokázala zlomit. A ani jsem nechtěla. Rozešli se, protože dosáhli vrcholu a čekali na ně nové začátky. Chtěli to tak.

 
Yoko Ono
 

"Už je to dávno, co jsme hráli v Praze, ale je to jedno z měst, které miluji. Vzpomínám si, že jsme bydleli na kopci, odkud bylo vidět celé město. Skoro jsem nespal a brzy ráno jsem se šel projít. Pršelo a nikdo nikde nebyl. Praha má nádhernou architekturu. I setkání s obyvateli bylo úžasné. Lidé byli příjemní a všude byly nejkrásnější dívky, jaké jsem kdy viděl. Celé mi to připadalo velice umělecké. Doufám, že tam brzy budu moct zase přijet."

 
Serj Tankian
 

Hvězdy jsou krásné, protože je na nich květina, kterou není vidět…"
"Ano, jistě," řekl jsem a mlčky jsem pozoroval vlnu písku ve svitu měsíce.
"Poušť je krásná…," dodal.
A měl pravdu. Vždycky jsem miloval poušť. Usedneme na pískový přesyp… Nevidíme nic... Neslyšíme nic…
A přece něco září v tichu…
"Poušť je krásná právě tím, že někde skrývá studnu…," řekl malý princ.
Byl jsem překvapen, že pojednou chápu to tajemné záření písku. Když jsem byl malým chlapcem, bydlil jsem ve starobylém domě a pověst vyprávěla, že je tam zakopán poklad. Nikdy jej ovšem nikdo nedovedl objevit a snad jej ani nehledal. Ale dodával kouzlo celému tomu domu. Můj dům skrýval ve svých hlubinách tajemství…
"Ano," řekl jsem malému princi, "ať je to dům, hvězdy nebo poušť, to, co je dělá krásnými, je neviditelné!"

 
Antoine de Saint-Exupéry
 

To víte, rozhořčeně jsem protestovala, byla jsem přece dívka z dobré rodiny, ale hrozně jsem se bála zrušení smlouvy. Machatý hrozil, že jestliže odmítnu, tak film zkrachuje a všechny ztráty si pak budou hojit na mně. A tak jsem se přece jenom nakonec uklidnila a jako vyplašená laň jsem proběhla těch tři sta metrů, jak mě pánbůh stvořil.

 
Hedy Kieslerová
 

"Nemyslíš si, že mě zastřelí, že ne, kamaráde? Přece člověka nezastřelí, když vlastně nic neudělal - jenom za myšlenky, kterým se nemůže ubránit? Já vím, že člověka spravedlivě vyslechnou. Ach, v tomhle já jim důvěřuju! Přece mají o mně záznamy, ne? Ty přece víš, jaký jsem byl. Vlastně ne špatný chlap. Ne moc chytrý, samozřejmě, ale snaživý. Já se přece snažil udělat pro Stranu všechno, no ne? Vyváznu z toho s pěti lety, nemyslíš? Anebo možná s deseti? Chlap jako já by mohl být v pracovním táboře docela užitečný. Přece by mě nezastřelili jen za to, že jsem jednou vyjel z kolejí?"

 
George Orwell
© 2009–2015Citáty Ochrana údajů | Kontakt