Citáty o náboženství

Walcottova řeč je darem Shakespeara a Bible - téměř hydraulické síle jeho slov lze stěží odolat.

Politika slouží k náboženství. Politika, zbavená náboženství je smrtelnou léčkou, protože vraždí duši.

Fernanda si přivezla krásný kalendáříček se zlatými klíčky, ve kterém jí její duchovní pastýřka fialovým inkoustem označila dny pohlavní zdrženlivosti. Po odečtení velikonočního týdne, nedělí, církevních svátků, prvních pátků v měsíci, dnů v ústraní, půstů a každoměsíčních zábran scvrkl se její rok na dvaačtyřicet dní, roztroušených ve změti fialových křížků.

Jsem ateista, ale nechlubím se tím, a mám za to, jak doufám, spolu se všemi tzv. laiky, že kdo věří v křesťanského Boha je nepochybně nositelem dobrých hodnot také pro toho, kdo není křesťanem nebo katolíkem.

Církev se probouzí v myslích lidí.

Křesťané se nacházejí v krizových situacích po celém světě. O to víc je důležité, aby Německo i nadále chránilo osoby, kterých se takové situace týkají. Náboženská svoboda je základní a nepopiratelné lidské právo.

Jsem toho mínění, že Hitlerova strana je v souladu s nacionalistickým cítěním v Německu. Proto se musí politicko-náboženskému zápasu s hitlerismem v Německu za každou cenu zabránit, zejména když eminence Pacelli je státním tajemníkem.

Cirkvi medzi sebou stáročia bojovali. Ja som veľmi rád, že v súčasnej dobe na Slovensku začína vlna ekumenizmu, zbližovania cirkví a tým aj zbližovania ľudí.

Náboženské zanícení neničí osobnost, ale zdokonaluje ji.

Jediný náboženský řád, který nechápu, je řád Jezuitů.

Fantastické zrcadlení vnějších sil, které ovládají každodenní život lidí, v jejich hlavách, zrcadlení v němž pozemské sily přijímají formu nadpozemských. V počátcích dějin se takto zrcadli především přírodní síly, které pak v dalším vývoji u různých národů prodělávají nejrozmanitější a nejpestřejší modifikace. Později nastupují na místo přírodních sil stále více společenské síly, jež stojí proti lidem stále více cize a nevysvětlitelně a ovládají je touž zdánlivě přírodní nutností jeho přírodní síly samy. Strach člověka před brutálností útlaku, bolesti a bídy ­takové jsou skutečné kořeny náboženství, zkoumaného v jeho dějinném vývoji. Moderní věda nemůže ovšem pohlížet na náboženství jen jako na odraz veliké bídy člověka v oblasti ideologie, nýbrž také jako na výraz protestu člověka proti skutečné bídě. V náboženské víře se často projevuje živelná potřeba skutečně lidských vztahů a štěstí na zemi.

Einstein: Mám úctu k náboženství, ale věřím matematice. U vás to bude asi naopak. Pius XII.: Matematika a náboženství jsou pro mne projevy téže Božské přesnosti.

Nejsem ateista. A myslím, že se nemůžu označit za panteistu. Je to otázka, jež je příliš široká pro naši omezenou mysl. Jsme jako malé dítě, vcházející do obrovské knihovny, přeplněné knihami v nejrůznějších řečech. Dítě ví, že někdo musel ty knihy napsat, ale neví, jak je napsal. Nerozumí řečem, ve kterých jsou knihy napsané. Matně tuší jakýsi nadpřirozený pořádek v tom, jak jsou knihy uspořádané, ale nic o něm neví. Takové je podle mě postavení i toho nejinteligentnějšího člověka vůči Bohu.

Každý ať je uznáván jako osobnost, nikdo ať není zbožněn.

Parafrázovaný citát z Bible (Gn, 4,9), resp. odpovědi Kaina Bohu na otázku, kde je jeho bratr. Motiv zřeknutí se zodpovědnosti se v díle vyskytuje potom několikrát.

Fanatismus v náboženství je spojení vášní, jež náboženství odsuzuje, s články víry, jež vyznává.

Křesťanství ve skutečnosti stojí na láskyplném vztahu s určitou osobou, a to s Ježíšem Kristem.

Jen málo křesťanů dovede vést kázání nebo biblická vyučování, ale všichni mohou mocně kázat svým životem podle krásných zásad biblické pravdy.

Je to kniha knih, z níž se učila číst celá naše křesťanská civilizace, odkud svět západní kultury čerpal své pojetí morálky, umění a literatury (o Bibli)

Multikulturalismus neznamená, že stará etablovaná většina musí mít nějaká zvláštní práva. Muslimové jsou jednoznačně připraveni se adaptovat - většina z nich se dívá na své náboženství velmi kriticky.