Neděle, 04. prosinec 2016 | Svátek má Barbora Text je dostupný pod licencí CC BY-SA 3.0 | Přihlášení

Citáty o člověku (lidech) - 95. strana


Tip: u známých osobností se při najetí myší na jméno zobrazí krátké info o daném člověku.
Když se člověk škrábe na pořádnou horu, alespoň má záruku, že to s ním nepůjde z kopce.

Pavel Kosorin
Člověk se nenaučí padat, dokud má pod zadkem polštář.
Pavel Kosorin
Když člověk padá z velké výšky, nezbývá mu nic jiného, než se naučit létat.
Pavel Kosorin
Když se člověk začne topit, vždycky mu hrozí, že se ho bude snažit zachránit nějaký neplavec.
Pavel Kosorin
Dnes je člověk o životě dokonale informován, ale ví toho o něm čím dál méně.
Člověk má žít tak, aby se necítil jako neplatící divák.
Pavel Kosorin
Člověk musí být do moudrosti blázen, aby z ní něco pochytil.
Pavel Kosorin
Pokud lidem říkáte jenom to, co chtějí slyšet, jste zodpovědní za jejich hluchotu.
Pavel Kosorin
Je poněkud neslušné brát lidi takové, jací jsou - každý se přece snaží změnit.
Pavel Kosorin
Ryba se nemůže utopit, a přesto musí plavat - co teprve člověk.
Lidé si všimnou, když se vám něco povede, ale víc ocení, když něco pokazíte.

Pavel Kosorin
Když konečně začne přihořívat, většina lidí přivolá hasiče.
Pavel Kosorin
Spousta lidí mě pokládá za slepého - nic mi neřeknou do očí.
Pavel Kosorin
Na poušti nehrozí, že by se člověk do něčeho namočil.
Pavel Kosorin
Dokud budou v televizi umírat lidé, bude tohle médium žít.
Některým lidem nemůžete strhnout masku - poškodili byste jim obličej.
Petr Kropotkin
Uznat všechny za rovné a nesnažit se ovládat člověka člověkem, to je další rozšíření svobody individua na bod, jehož žádná jiná forma sdružení ani ve snu nepřipouštěla. Nestane se možným než tehdá, bude-li učiněn první krok, bude-li mít člověk zaručenou existenci a nebude nucen prodávat svou sílu.
Petr Kropotkin
My vidíme ve státě instituci, která byla v historii lidských společností proto zřízena, aby zabraňovala přímému mezi lidmi, aby překážela rozvoji místní a individuelní iniciativy, aby rozbíjela stávající svobody, aby bránila novému jejich rozkvětu - a to vše proto, aby podřídila masy menšinám.......... Ano, smrt - nebo jaro! Buď stále stát, ničící individuelní a místní život, zmocňující se veškerých oborů lidské činnosti, vyvolávající války a vnitřní boje o držení moci, povrchní revoluce, které pouze zaměňují tyrany a na konec této evoluce nevyhnutelně - smrt! Nebo na kusy rozbité státy a nový život znovu počínající v tisících a tisících středisek na zásadě vytrvalé iniciativy jedince a skupin, na zásadě volné dohody.
Václav Klaus
Hluk je neodstranitelnou součástí životního prostředí člověka, protože je důsledkem aktivního a produktivního života lidí. Snaha hluk beze zbytku odstranit (nebo jej totálně plánovat a regulovat) je neslučitelná se samotnou podstatou svobodné společnosti. -Odůvodnění veta zákona o hodnocení hluku v životním prostředí 9. 2. 2005
Václav Klaus
Základní stavební kameny naší civilizace nejsou něčím, co vymyslí několik mudrců a co "zavedou" osvícení, demokraticky či nedemokraticky ustanovení vůdcové. Jsou něčím, co vzniklo neorganizovaně a neplánovaně tisíciletým vývojem člověka a lidstva, co vykrystalizovalo během života našich předků, co se uchovalo v jejich dílech, které přežily do současnosti a co se nesmazatelně vrylo i do našeho dnešního života. (VK:Proč jsem optimista?1992, kapitola:Proč jsem konzervatistem?)

© 2009–2015Citáty Ochrana údajů | Kontakt