Citáty o člověku (lidech) - 203. strana
Tip: u známých osobností se při najetí myší na jméno zobrazí krátké info o daném člověku.
Přesvědčit chytré lidi, že jsme tím, čím nejsme, je ve většině případů těžší, než být skutečně tím, čím se chcete zdát.
Je teď tolik všelijakých předpisů, jaký má člověk být, že udělá nejlépe, když zůstane takový, jaký je.
Člověk může právě tak snít, aniž spí, jako spát, aniž sní.
Člověk se stává sofistou a nadmíru vtipným, když jeho základní znalosti už nestačí.
Obyčejná hlava se vždycky přizpůsobuje vládnoucímu mínění a vládnoucí módě, považuje stav, ve kterém se teď všechno nalézá, za jediný možný a chová se při všem trpně. Nenapadne ji, že se všechno od tvaru nábytku až po nejdůmyslnější domněnku rozhoduje ve velké řadě lidí, jejímž je členem.
Člověk je snad napůl duch a napůl hmota, tak jako je polyp napůl rostlina a napůl živočich. Na hranicích leží vždycky nejpodivnější tvorové.
Člověk by skoro věřil, když tak vidí, jak tituly ztrácejí cenu, že je na světě více cti; tak jako klesá cena peněz, když je více zlata.
Lidské zdraví vidí raději, když tělo tancuje, než když píše.
Člověk je schopen vytvořit největší díla i poté, když už jsou jeho duševní síly na ústupu, tak jako je větší horko v červenci a ve dvě hodiny odpoledne, kdy slunce už slábne a klesá, než v červnu a ve dvanáct hodin.
Lidé se stávají často vojáky prostě proto, že se k žádnému jinému stavu nehodí.
Člověk je mistrovským dílem stvoření už i tím, že se při všem determinismu domnívá, že jedná jako svobodná bytost.
Mezi největší objevy, na něž přišel lidský duch v nejnovější době, patří podle mne umění posuzovat knihy, aniž jsme je četli.
Lidské chyby se vyvíjejí časem, tak jako vrásky na tváři.
Někteří lidé si myslí, že rozumné je všechno, co se dělá s vážnou tváří.
Člověk je zvíře, které není ničím samo o sobě, ale může být vším.
Známkou dobré knihy je, že se tím více líbí, čím starší se člověk stává.
Tvrzení, že člověk je nejušlechtilejší stvoření na světě, si lze vysvětlit tím, že mu to žádně jiné stvoření nevyvrátilo.
Člověk miluje společnost, i kdyby to byla jen společnost čadící svíce.
Každý člověk má také svou morální zadnici, kterou neukáže leč v nouzi, a kterou přikrývá tak dlouho, jak možno kalhotami dobrého mravu.
Ničím nestárne člověk rychleji než neustálou myšlenkou na to, že stárne.